Falešná životní očekávání Dobrým lékem je realismus (Józef Augustyn) Častým důvodem životních krizí jsou falešná životní očekávání. Ta se někdy vytvářejí v průběhu dlouhých let, nejvíce však během dětství a dospívání. Chrání-li okolí dospívajícího mladého člověka přehnaně před jakýmikoli životními zkouškami, ten pak při setkání s tvrdou životní realitou snadno podléhá zoufalství. Významným způsobem dnes také ovlivňují vytváření falešných představ o životě také hromadné sdělovací prostředky. Zdrojem mylného očekávání však také může být vnitřní neuspořádanost člověka, povrchnost a podléhání vášním. V této situaci se snaží uhýbat před životní realitou, protože ta po něm žádá námahu, práci a utrpení, a uniká do světa iluzí, ve kterém je všechno snadné, jednoduché a milé. S falešným životním očekáváním se dále váže nereálné očekávání od druhých. Kdo je ochoten pouze brát (vlídnost, úctu, péči, citovou oporu i hmotnou pomoc), cítí se snadno zraněn, pokud jeho bližní nesplňují ve všem, co od nich očekává. Falešné očekávání tedy znamená nesoulad mezi našimi představami a skutečností. Jsou-li zdrojem krize právě zmíněná falešná očekávání, bývá na ně dobrým lékem životní realismus, protože nás vede k pravdivému pohledu na sebe, na ostatní lidi i na Boha. Hlavním zdrojem realistického pohledu na skutečnost kolem nás se stává Boží slovo, neboť odhaluje naše falešné životní představy. Ačkoli je první dojem z této zkušenosti bolestný, postupem času nastoluje stav vnitřního pokoje a radosti. Opouštíme-li vědomě a svobodně svá falešná očekávání, začínáme svůj život vnímat jako pravdivější, a proto také pokojnější a radostnější. |
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.