Křížová cesta, třetí díl

Křížová cesta, třetí díl

Ježíš slavil s učedníky poslední večeři. I my dnes s Ježíšem slavíme večeři, která nekončí. Ježíš nám dává hmotně i duševně své tělo a krev, tedy pokrm věčného života. Dává nám tímto sám sebe. Úplně se nám rozdává, nenechává si pro sebe vůbec nic, abychom my mohli žít. Kdo jí mé tělo a pije mou krev má život věčný. Když přijímám tělo a krev Kristovu je to vyznání a přijetí smlouvy, která mne vytrhuje z prokletí hříchu. Přijímám Ježíše za svého Pána, Krále a Spasitele, celým svým srdcem, takového jaký se mi nabízí. Tímto nás živí  sám sebou, svou láskou na cestě, abychom došli společně s ním k Tatínkovi našemu Otci domů.

Ježíš ztratil svého učedníka Jidáše, který ho zradil. Tak i my Ježíše dnes zrazujeme svým hříchem, neláskou a ztrácíme se mu, ale On miluje tak, že nám odpouští, hledá nás a nachází. Raduje se z nás a miluje nás bezpodmínečnou láskou.

Ježíše na cestě bičovali. Tak i my jsme dnes bičováni a trpíme ranami života. Ježíš je nese s námi a za nás. Nikdy nejsme sami. Ježíš je přítomný. On nám rány léčí a obvazuje svou nezměrnou láskou. Naše rány jsou hluboké, jsou to rány duše, naše těžkosti a starosti, trápení, třeba, když někoho ztratíme, jsme vážně nemocní, nedaří se nám.....Ježíš nám i dnes tyto rány léčí, uzdravuje a něžně nás hladí na duši.

Ježíš se hodně modlil k Otci o samotě. Je to způsob jak navázat s Otcem vztah v rozhovoru v modlitbě. V motlitbě Otec Ježíše naplňoval a miloval. Tak i nás v modlitbě Bůh naplňuje a miluje. Bůh se chce s námi setkávat v modlitbě o samotě, abychom mu patřili v lásce a On nám. V modlitbě se nám Bůh daruje aniž si to uvědomujeme. Ježíš naslouchal svému Otci a poslouchal Ho. Tak i my máme naslouchat svému Otci a poslouchat Ho v lásce a pravdě.

Ježíš se před zatčením modlil s učedníky a Bůh byl s nimi. Ale učedníci usnuly a nechali Ježíše samotného ve svém strachu, úzkosti a bolesti. Otec poslal Ježíši Anděly, aby ho posílili ve víře. Ježíš se při modlitbě potil krví a prosil Otce, jestli je možné ať mně tento kalich hořkosti mine, ale ne jak chci já, ale tvá vůle se děj Otče.

Tak i my se máme spolu modlit ve společenství. Budou li dva nebo tři v mém jménu, budu já mezi nimi. Máme neustále navazovat rozhovor v modlitbě s Bohem. A On nám vždycky odpoví, ale tím způsobem, který je pro nás nejlepší neboť On ví vše.

I my často usneme v modlitbě neboť se nám zdá, že to příliš všechno trvá a přestaneme se modlit. Přestaneme věřit, že náš Otec může vše. Otec posílá i nám Anděly , aby nás posílili ve víře a na duchu, když klesáme. Tito Andělé jsou stejní služebníci jako my, jenom s tím rozdílem, že vidí Boží slávu a ví co je dobré na rozdíl od nás. Neutíkejme se k Andělům, ale k Bohu. Máme jenom jednoho Pána. Ježíš měl strach neboť byl člověk se vším všudy. Měl strach neboť oběť, kterou měl pro lidstvo vykonat byla jedna z nejdůležitějších věcí a událostí která se měla stát na Zemi i na nebi. Bál se vlastního selhání, ale Otec Ho ubezpečuje, že je stále s ním. Tak i my máme v životě strach z vlastního života a vlastního kříže v bolesti. Máme strach neboť jsme sem byli posláni, abychom se vrátili domů. Máme strach, že to nezvládnem, ale Ježíš nás dovede bezpečně domů.

Ježíše zatkly za spravedlnost a lásku. Tak i nás zatýkají za spravedlnost. Zlo řádí světem, ale již bylo přemoženo láskou a pouze zuří jeho zbytky. Právo a spravedlnost jsou pošlapávány a ponižovány stejně jako byl Ježíš.

V té nejtěžší chvíli Ježíše opustili jeho nejvěrnější přátelé. Tak i nás, když jsme na dně opouští každý a zůstáváme sami, neboť všichni jsme slabý. Ale ne zcela sami, Ježíš je s námi i v této chvíli a nese nás v náručí se svým Otcem. Ježíše soudí za lásku a pravdu. I nás lidé soudí a odsuzují a zraňují, ale On je pořád s námi. Nemáme nikoho odsuzovat neboť kdo je bez hříchu, ať hodí první kamenem. Tedy jsme všichni v základu stejní. Ježíše bičují za lásku a pravdu. Tak i my jsme v životě bičováni ranami života, ať už je to, když někoho ztratíme, jsme vážně nemocní, nebo nám pláče duše, když se nám posmívají jací jsme........Jedině Ježíš dokáže tyto hluboké rány uzdravit a vyléčit svou láskou. Ježíšovi vkládají na hlavu trnovou korunu. Tak i my máme na hlavě trnovou korunu, když se nám smějí, tupí nás, ponižují a pronásledují  pro jméno Ježíše, naši víru a lásku. Ježíš je hlava církve, proto trnová koruna na hlavě. My všichni jsme Ježíšova církev a On je náš základ. Kámen který stavitelé zavrhly stal se kvádrem nárožním. Ježíš se stal  naším středem života v Bohu Otci a Duchu Svatém. Ježíše zavrhli jeho bratři a setry. I my jsme jeho bratři a setry. I nás zavrhují lidé jenom třeba proto, že jsme jiní a On je ve středu našeho srdce a bytí. I my někdy zavrhujeme Ježíše svým hříchem a svou neláskou k druhým. Třeba, když nechceme někomu odpustit. Ježíše zapřel Petr i jeho učedníci. Tak i my zapíráme Ježíše, když volíme hřích místo něho, když volíme jinou cestu ne tu jeho, když nepřijímáme sami sebe a jeden druhého, nepřijímáme ani Ježíše. Když je pravda a láska ubíjena a mlčíme a máme mluvit, hájit slabšího nebo sami sebe. Máme se v sobě umenšovat, pokořovat v lásce, aby On v nás rostl a Mi s ním. Ježíše vyvedli za město na Golgotu. Tak i my jsme vyváděni a vyháněni sami ze sebe druhými, jejich netolerancí, jejich mocí, zlem a nenávistí, které nás odhání a odvádí od Ježíše. O našem spasiteli Ježíši a jeho cestě si budeme povídat v dalším díle.

Na život nejsi sám, Ježíš s tebou putuje po celou dobu co jsi zde na Zemi. A věř, že má ty nejlepší zkušenosti, jak žít a chce Ti je dát. Stačí mu jenom, aby jsi otevřel své srdce a nastavil svou dlaň k Jeho vedení. Otevři se mu.

                                                                                             D.S